Oh nechal jít mne pustou ulicí(J5m)
tak samotného se sklopenou hlavou(J5f)
A dýchat zvolna mlhu smrtící(J5m)
a náladou se spíjet umíravou(J5f)
Jít smutnou cestou kde se zvedá strach(J5m)
kdy pozdní večer závoj přes zem stáhl(J5f)
A samotného sedět v kavárnách(J5m)
ah samotného kdy jsem touhou práhl(J5f)
A teprve teď kdy jsem počal psát(J5m)
zří na mne ironie zosobněná(J5f)
Co píši slova mění v šer a chlad(J5m)
a dívá se mi s chechtem přes ramena(J5f)