NA NEDOPSANÉ DRAMA

Viktor Dyk

NA NEDOPSANÉ DRAMA
Teď možno zpívat, trhat sobě kvítí. Teď všechno vzíti smutnou výměnou. O děcku nech mne chvíli ještě sníti, jež hrálo sobě s koulí skleněnou! V ní prapodivné, směšné zřelo tvary. Svou tvář v ní shlédlo a svůj drobný svět. Vypadal hrozně kocour jeho starý, že kouli onu děcko vzalo zpět... Gotická chodba ponuře se klene. Jdou jeptišky tam s pohřbu písněmi. Mé dílo leží v prachu roztříštěné! – Skleněná koule padla na zemi. – 66

Kniha Marnosti (in Spisy Viktora Dyka, svazek 3) (1921)
Autor Viktor Dyk