USQUE AD ULTIMA

Viktor Dyk

USQUE AD ULTIMA
A šla ke mně Smrt... (Vzdálený chodec!) Čarovnými kroky obcházela dům. Pohlédla v okna: „Hé, synáčku!“ Dala mi ruku, pěšinkou vedla mne (Byly tam paseky, třešně a jahody, mravenci, čmeláci, sršně a – všelicos!) Už čas...! S hůlčičkou v rukou mi kruhy kreslila. (Pythagorejská věta a více ještě...) Nevím již – nevidím – zmizely kruhy, přichází noc – a je tak temno. 71

Kniha Marnosti (in Spisy Viktora Dyka, svazek 3) (1921)
Autor Viktor Dyk