Jsou všechny formy rozbity.

Viktor Dyk

Jsou všechny formy rozbity. Jsou všechny formy rozbity.
Ptejme se: Co, duše, ještě? Šera a šílenství zákmity,zákmity v únavné kapání deště?!
Jsou všechny cesty blátivy. Slzami smočeny zoře: Vzlétneme ještě teď nad nivy, nad dálná, hluboká moře? A hledět budem’ přes zemi na vlny krví už rudé? Déšt zvolna, smutně, dojemně k potopě líti se bude... 103