VŠE PADLO V MRAČNA...

Viktor Dyk

VŠE PADLO V MRAČNA...
Vše padlo v mračna, do moří, tichne a tichne. A jestli ústa hovoří, srdce jen vzdychne. Vždycky se tma zas dostaví, jestliže svítá. Duše se choulí, churaví, cizáky sbita... Černý svůj hábit prostře mi staré mé hoře. Chvějí se lidé na zemi. A čeká moře... 1898
139