XII. Je ještě čas a všechno může růsti.

Viktor Dyk

Je ještě čas a všechno může růsti. Jen cizí bytost když se přelomí! – Já uspal hlídače, ti z blázince mne pustí, já opil dnes své choré svědomí. Je ještě čas, tím vše se léčí časem. Klid jenom chvíli, sečkej, srdce mé! A neříkej svým vyčítavým hlasem: „A lidé k předu jdou. A my už nejdeme!“ Jen ještě uvěřit, jak věřili jsme prve. Náš ritus ponurý, ten potřebí má krve!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby