XII. Je ještě čas a všechno může růsti.

Viktor Dyk

XII.
Je ještě čas a všechno může růsti. Je ještě čas a všechno může růsti.
Jen cizí bytost když se přelomí! – Já uspal hlídače, ti z blázince mne pustí, já opil dnes své choré svědomí. Je ještě čas, tím vše se léčí časem. Klid jenom chvíli, sečkej, srdce mé! A neříkej svým vyčítavým hlasem: „A lidé k předu jdou. A my už nejdeme!“ Jen ještě uvěřit, jak věřili jsme prve. Náš ritus ponurý, ten potřebí má krve! 161

Kniha Marnosti (in Spisy Viktora Dyka, svazek 3) (1921)
Autor Viktor Dyk