XVII. A chceš-li, můžeš srdce zvolna jíst

Viktor Dyk

XVII.
A chceš-li, můžeš srdce zvolna jíst A chceš-li, můžeš srdce zvolna jíst
a rozum časem zakusovat k tomu. Toť půvabné je! – Ale u sta hromů: Na konec přijde přece Antikrist. Své srdce jez. To dlouho trvat může. Svůj rozum časem. V dobré špižírně trávíš své dny: oh, pod okny jsou růže, k hostinám velkým voní nesmírně. V spižírněšpižírně dobré, smutný bonvivant. Tak. A jsi vesel. Jen ten dlouhý čas! Což nebylo by líp vše rázem dáti? Své srdce dal jsi, dej teď rozum zas. Sál k orgii je právě přichystán. Řečníci budou vzletně děkovati! 167

Kniha Marnosti (in Spisy Viktora Dyka, svazek 3) (1921)
Autor Viktor Dyk