XIX. A klasy vstávají a klasy rostou.

Viktor Dyk

XIX.
A klasy vstávají a klasy rostou. A klasy vstávají a klasy rostou.
Je kosa ostrá též a pilní ženci. Nic není hádankou, jen mysl míti prostou a nezatemnit vlastní existenci. Jsou hory, dálky jsou, a klasům nic to není. Nač tázati se, komu vlastně rostou? Je země, nebe je, a klasům nic to není. Ne, není bolestí: jen mysl míti prostou. A klas dá zrní své a zbude z něho sláma. Jsou teplé úsměvy, je život krása sama. – A zrní vyroste a bude z něho klas. Pak kosa ostrá zas a zase pilní ženci. Jen nezatemnit vlastní existenci. A deštěm růží udusí nás čas. – 169

Kniha Marnosti (in Spisy Viktora Dyka, svazek 3) (1921)
Autor Viktor Dyk