NADE MNOU BŮH, NE VŠAK VE MNĚ...

Viktor Dyk

NADE MNOU BŮH, NE VŠAK VE MNĚ...
Nade mnou bůh, ne však ve mně. Dnes vyšel jsem, nemaje cíl. A vidím tak náhle a prostě: – Že svět jsem opustil! – Mně ničeho není už líto, mně žádný stesk nesevřel ret. Já kráčím, já volně tak křáčím svou cestou mimo svět. Dole smích, hříchy a pravdy... Všechno je ztraceno tak! – Volně se do kosmu dívám Tvůrcovi v umdlený zrak... – Konec 1898
215