SMUTEK HANSWURSTA
Občané dobří, čestní měštěníni,
uvědomělí třídně dělníci,
též vzácná šlechto, která erby špiní
a klere, dobrodiní činící,
chéfové štábů, úředníci státu,
veřejné ženy dnes i pro příště,
armádo malých, velkých potentátů,
jak opustiti čestně jeviště?!
Svíčičku svoji marně rozsvěcuji:
vítr ji sfoukne, tma se navrací,
veliká gesta marně imituji,
odvážné kejkle, klad i negaci.
Negace, klad, vše jenom nástroj v ruce,
by dobyl kohout svého smetiště.
Ubohý paskvil vaše revoluce!
Jak opustiti čestně jeviště?!
Já proto pouze osedlal svou herku,
bych zahrál frašky, zpíval kuplety
a sličné dámy štípal pod zástěrku.
Občané, šlechto, jaké zálety!
Morální jen mne kocovina děsí
z těch vašich hesel ctného bludiště.
Zpíváme, kuplet, refrain říkáme si:
Jak opustiti čestně jeviště?!
Květen 1900
221