PANNA

Rudolf Medek

Šat stka z paprs bys sestrou hvězd se zdála(J6f) jas cudných fialek nesou v zracích svých(J6m) v můj sad jsi vstoupila bys žím ni vzala(J6f) a nyvost přeletnou lek teskcích(J6m) v své čelo přijala Jak fantom hy skvě(J6f) v ovu duchovém v můj hon osa(J6f) jsi netušena mnou dav sladkých bles slala(J6f) s úsměvem tajemným ve zracích duhových(J6m) svou divou přemo se ke mně připoutala(J6f) Lstný pohled očí tvých v nichž jitř zář se klene(J6f) nad hloubkou propastnou ta tem žár(J6m) svou zvou planou v mé srdce otevře(J6f) a v smysly užaslé jak žha klade dar(J6m) Jdeš s gesty tichými jak příznak no(J6f) ku prahu duše jež jata bez pomoci(J6f) zří v náh úzkosti v své muce bezejmen(J6f) v tvých loktech milostných ztaje kru zmar(J6m) všech stráz počátek ó Anadyomené(J6f) Vzdor srdce pyšho jenž jako plamen ži(J6f) v mém nitru jde ti vstříc svým odzbrojuješ rtem(J6m) jenž sladcehořkých šťáv jest kalich opoji(J6f) z nějž pít mám úlitbu horoucím mocnostem(J6m) jichž setba ohni v mém vzňatém le zraje(J6f) Z tvých očí vznícených v jichž hloubkách šeň hraje(J6f) a tryská ručej snů jde vstříc mi blesk ži(J6f) odda pokory v rtů květu rozvitém(J6m) stesk něž prame a vzdech se ro ny(J6f) A posléz v pal žár jímž drtíš moje ústa(J6f) děs prch rozkoše rozžíháš věčnou tmou(J6m) v níž dlelo srdce S mou skrytou sudbou srůs(J6f) v tvém le žha hlas a pís neznámou(J6m) jež ve tvých ňadrech zní a lem mým se šíří(J6f) duch vzbouřen užaslý cyklonem parným ří(J6f) V tajem vichřici jež ve smršť chvatem vzrůs(J6f) jsem tebou naplněn tvůj pocel kletbou mou(J6m) rozžhaven k bolesti v má prsa prou pus(J6f) Mystické ře pln v můj úděs lač (J6f) tvůj kru tem zrak v hloub nezbadatelnou(J6m) svých bezdných propas mou hu uza(J6f) V úst pobe svých jež ke rtům mojím lnou(J6m) jak květ lupeny tajemství vkládáš svě(J6f) jež hoří nad mi strast ze krása kvě(J6f) v nich skryta hovoří a slast pyš ra(J6f) v dnů příštích pozdravy jež modro rozklenou(J6m) nad světa jitř jas kdy noc jež zmí(J6f)