POHÁDKA.

Otokar Fischer

Zítra – den úmrtní. Dnes padá, padá sníh a líbá smutný park, jenž osaměl a stich’, a líbá oba nás, kteří se neptáme, zda dole jez či fjord. Na dálku šeptáme pohádku tesklivou o zmrzlých milencích: Nikdo jí neslyší, jenom náš bílý sníh. Na bílou moji růži padá, padá sníh, a všechno, všechno bílé: růže, láska, hřích. Závojem bílých polibků se dívám v dál: Byl jednou jeden princ... a někdy byl to král.

Patří do shluku

závěj, sníh, sněhový, zimní, mráz, jíní, zima, saně, vločka, umrzlý

305. báseň z celkových 650

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. LEDEN (František Odvalil)
  2. XVII. SNÍH. (Jaroslav Vrchlický)
  3. ÚNOROVÝ DEN. (Karel Červinka)
  4. SKŘIVANI. (Emanuel z Čenkova)
  5. Sanice. (František Serafínský Procházka)
  6. 30. (Sníh.) (Josef Kuchař)
  7. POD SNĚHEM. (Alois Škampa)
  8. Rozmarina. (Ludvík Lošťák)
  9. TOUHA. (Adolf Brabec)
  10. ZIMNÍ JÍZDA (Antonín Sova)