MÁJOVÁ PÍSEŇ

Otokar Fischer

Odkud jsi přišel, občánku světa? Z jakých krajů a vidin, měst? Z carství slunce? Z republiky léta? Od tichých jezer? Z orkánu hvězd? Déšť vane z polí. Jak zírám ti v oko – světélkuje tam tma, jen jiskérka v ní –, hluboko hledím, ba přehluboko pod smutek přechodně mroucích dní. Prostřed smrti a bez smrti žijem, my, déšť máje a zrající klas. Dvojím obliti mysteriem, poutníci, dvojího věčna jsme vzkaz. Se světa v svět nás to žene a míchá, z květiny v broučka, v těla z těl. Odkud žes přilét, motýle ticha? Odlétneš tajně, jaks přiletěl! Všichni jdem na smrt – A za tisíc roků nemluvnou jiskrou vzhořím snad, zatím co – zvídavost v oteckém oku – ty budeš dítě kolébat.

Patří do shluku

zářný, perla, opál, drahokam, duha, hvězdný, rubín, třpyt, rosný, hvězda

1048. báseň z celkových 1127

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Hvězdy. (Jaroslav Vrchlický)
  2. DĚDICOVÉ SV. GRALA (Jaroslav Vrchlický)
  3. List ze hřbitova. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Hvězdičkám. (Eliška Krásnohorská)
  5. CARMEN SYLVA. (Antonín Klášterský)
  6. Alborak. (Jaroslav Vrchlický)
  7. JEZERO MLADÍ. (Antonín Sova)
  8. Hovor dvou andělů. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Nox. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Moře. (Jaroslav Vrchlický)