TICHÉ MĚSTO

Otokar Fischer

Dvůr domečků jak svítí, mlčeliv! Krajkoví lip se němě do vod sklání. Šept průplavů, kde moře dulo dřív. Zákoutí vzkaz – – Což byl jsem tu kdy živ? Hra zvonků v poledne zní jako vzpomínání. Má duše – bekyně sem zavátá v ten záliv času tichem příliš sladký – sní, čeká, mdlí a teskní, zajata, by do hříchu ji, s křikem „thalatta!“, vichr strh zpátky.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

701. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. báseň bez názvu (Karel Babánek)
  2. TICHÉ SLOKY. (Adolf Bohuslav Dostal)
  3. VIII. (Jaroslav Vrchlický)
  4. I. Dvě tato pouze slova na obálce (Jaroslav Vrchlický)
  5. PSÁNO IN MARGINE (Adolf Bohuslav Dostal)
  6. NOCTURNO. (Antonín Klášterský)
  7. V NOČNÍ SLUŽBĚ. (Čechoslav Ostravický)
  8. HROBY POD SNĚHEM. (Emanuel z Čenkova)
  9. Z DOPISŮ. (Vladimír Frída)
  10. Spi, oh jen spi! jeť lépe tam, (Irma Geisslová)