SLUCH A ZRAK

Otokar Fischer

SLUCH A ZRAK
Mne hocha neuspával mořský sen, mne zádumčivce nemámil taj stepi; kde jsem se zrodil, kouř táh z továren a na míle šly užitečné řepy. Však ostrov byl tam, poblíž hučel jez, já netušil, co vábilo mne k Labi; tu jeho píseň slyším ještě dnes, té řeky šplounání mne nejvíc vábí. A s vršku výhled otvíral se tam, byť po rovině nudně rovinaté. Jak s korábu já pohled shůry mám, a do daleka zírat je mi svaté. 24

Kniha Poledne (1934)
Autor Otokar Fischer