VÍRA

Otokar Fischer

VÍRA
Když první krůpěje se zatřesou v skel, na západ jež vedou, blyskotání, když loučení se vssává do prsou a jako soumrak stesk se vůkol sklání, přec večer dýchá mírem neděle, přec rozlévá se píseň Na shledanou. Když městem šumí smrti andělé, my věříme, že mrtví z hrobu vstanou, a do mraků když zapad’ slunce vůz, my radujem se, děti, starci, muži, že po noci, jež bude plna hrůz, nám východ hodí v okno kytku růží. 54

Kniha Hořící keř (1918)
Autor Otokar Fischer