VÍRA

Otokar Fischer

Když první krůpěje se zatřesou v skel, na západ jež vedou, blyskotání, když loučení se vssává do prsou a jako soumrak stesk se vůkol sklání, přec večer dýchá mírem neděle, přec rozlévá se píseň Na shledanou. Když městem šumí smrti andělé, my věříme, že mrtví z hrobu vstanou, a do mraků když zapad’ slunce vůz, my radujem se, děti, starci, muži, že po noci, jež bude plna hrůz, nám východ hodí v okno kytku růží.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

závěj, sníh, sněhový, zimní, mráz, jíní, zima, saně, vločka, umrzlý

591. báseň z celkových 650

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VEČER V LISTOPADU. (Otakar Auředníček)
  2. Večerní Ave! (Karel Babánek)
  3. Zapadlé vísky, městečka malá, (Karel Babánek)
  4. 58. V těch prsou jako v pustině – (Josef Kuchař)
  5. Smutný večer. (Jaroslav Vrchlický)
  6. PÍSEŇ O STÁŘÍ (Antonín Sova)
  7. V UPOMÍNKU. (Josef Václav Sládek)
  8. BEREZINA. (Karel Sabina)
  9. VEČER V JESENI. (Jaroslav Vrchlický)
  10. ŽIVOT. (Herma Pilbauerová)