VEČER V LISTOPADU.

Otakar Auředníček

Hluboký večer, mlha upadá, nad krajem ticho jako nad hřbitovem, ta rudá růže v nebi uvadá, spí smutek kraje v moři červánkovém. A mrtvo. Jenom v dálce zazněla kdes česká píseň po chudičkém kraji, – a zřel jsem v dálce tam, kde umřela, dva stíny zoufalé jak ruce sepínají! A je ten večer, kdy do duše tvé hluboká bolesť, velký smutek padá, zoufalost čirá duši obejme jak prvý mráz ta podzimková lada. A sáhneš k srdci, mrtvé ticho tam, a sáhneš k srdci země, zda tam tají se ještě píseň, mrtvo, mrtvo vše, jen stíny dva ty ruce sepínají!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

závěj, sníh, sněhový, zimní, mráz, jíní, zima, saně, vločka, umrzlý

359. báseň z celkových 650

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. POVZDECH NA OSAMĚLÝCH CESTÁCH. (Ludvík Lošťák)
  2. Večerní Ave! (Karel Babánek)
  3. Smutný večer. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Píseň v lese. (Adolf Heyduk)
  5. Mrtvoly. (Adolf Heyduk)
  6. VÍRA (Otokar Fischer)
  7. STÍN. (Antonín Klášterský)
  8. Smrť. (Alois Škampa)
  9. Mé srdce stiš se. (Ervín Špindler)
  10. 30. (Sníh.) (Josef Kuchař)