Mé srdce stiš se.

Ervín Špindler

Mé srdce stiš se! – Jako vodopád, jenž z šedých padna skal se rozstřik v nic, tak rozletí se upomínky Tvé, kterých teď chováš srdce na tisíc. Na zemi, kterou zasypali hrob ti lidé zlí, jimž slza tekla v líc, zas pažit bujný květy vyžene, mrtvoly nikdo nevzpomene víc. Toť osud hvězd, vyšlých hned (z pod večer!) – Sotva že svět uspává čírá noc, již zajdou za obzor – – Mé srdce mlč, snad brzy svadne upomínek moc!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

závěj, sníh, sněhový, zimní, mráz, jíní, zima, saně, vločka, umrzlý

601. báseň z celkových 650

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. OPUŠTĚNÁ. (Antonín Jaroslav Klose)
  2. Jen orlem býť! (František Táborský)
  3. XVII. SNÍH. (Jaroslav Vrchlický)
  4. V UPOMÍNKU. (Josef Václav Sládek)
  5. Smutný večer. (Jaroslav Vrchlický)
  6. 58. V těch prsou jako v pustině – (Josef Kuchař)
  7. ŘÍJEN. (Božena Benešová)
  8. LEDEN (František Odvalil)
  9. MRZNE TAK TIŠE... (Karel Červinka)
  10. ŽÁRLIVOST. (Otakar Theer)