Píseň hvězd
Vše před námi... Nám do mlhy se halí
kročeje příštích cest.
Vždyť my jsme spolu ani nečítali
v půlnoční knize hvězd.
Já jsem ti posud nevykládal, drahá,
která že z nich je má,
já neukázal ti, že naše dráha
je stopa světelná,
že neseni jsme stejným koloběhem
– jak světysvěty, tak i my –,
že v nebes oceánu bezebřehém
též my jsme vlnami,
že lidské srdce v snách zná šeptat jméno
nadhvězdných národů,
...že nad každou je láskou zavěšeno
souhvězdí rozchodu...
A my, hleď, hvězdy na skráni nám planou,
a k sobě toužíme,
a s láskou, nikdy ještě nepoznanou,
kol sebe kroužíme –
A přec jen... Jak by svítilo nám z dáli
dvé loučících se hvězd.
My hasneme... Nám do mlh slib se halí
předjitřních našich cest.
44