Píseň hvězd

Otokar Fischer

Píseň hvězd
Vše před námi... Nám do mlhy se halí kročeje příštích cest. Vždyť my jsme spolu ani nečítali v půlnoční knize hvězd. Já jsem ti posud nevykládal, drahá, která že z nich je má, já neukázal ti, že naše dráha je stopa světelná, že neseni jsme stejným koloběhem – jak světysvěty, tak i my –, že v nebes oceánu bezebřehém též my jsme vlnami, že lidské srdce v snách zná šeptat jméno nadhvězdných národů, ...že nad každou je láskou zavěšeno souhvězdí rozchodu... A my, hleď, hvězdy na skráni nám planou, a k sobě toužíme, a s láskou, nikdy ještě nepoznanou, kol sebe kroužíme – A přec jen... Jak by svítilo nám z dáli dvé loučících se hvězd. My hasneme... Nám do mlh slib se halí předjitřních našich cest. 44