II Nad hrobem

Otokar Fischer

II
Nad hrobem
Na černou rakev házím k rudé růži tři vzpomínky svým „s bohem“ posledním: tu první mistru slov, tu druhou muži, tu třetí slovům nedosloveným. Tys dozrál, dorost, domluvil – a přeci: kdos v tobě šeptal jako ten, kdo ví, že bůh dlí v tichu a že lidské věci jsou křtěny nad pramenem tajemství. Nuž, s bohem buď. Hrst vzpomínek a díků k té rudé růži – a pak půjdem dál, zpět onou strání, peripatetiku, kdes v bílém dešti květů putoval, zpět v onen dům, kde ticho snů vždy znova se v jasně zvučnou mluvu promění. Co z tajemství, co bude z moci slova? Šept hrobu dýše: „Zbývá mlčení“.
Básně v knize Kruhy:
  1. Ztracená píseň
  2. Předčasná zima
  3. Sonáta
  4. Pod horami
  5. My
  6. My
  7. I Nad mrtvým
  8. II Nad hrobem
  9. Po Hamletu
  10. Cestou ze hřbitova
  11. Julie
  12. Desdemona
  13. Vánoce
  14. Na břehu
  15. Láska k ilusi
  16. Píseň
  17. Stesk
  18. Hořká píseň
  19. Román
  20. V těžké chvíli
  21. Píseň loučení
  22. Píseň smíření
  23. Píseň ozdravení
  24. V horách
  25. Scenerie
  26. Poutník
  27. Střed
  28. Živá voda
  29. Nevěrný věrný
  30. Cesta
  31. Tichá láska
  32. Píseň hvězd
  33. Sloky
  34. V temnu
  35. Člun
  36. Slovo