II Nad hrobem

Otokar Fischer

Na černou rakev házím k rudé růži tři vzpomínky svým „s bohem“ posledním: tu první mistru slov, tu druhou muži, tu třetí slovům nedosloveným. Tys dozrál, dorost, domluvil – a přeci: kdos v tobě šeptal jako ten, kdo ví, že bůh dlí v tichu a že lidské věci jsou křtěny nad pramenem tajemství. Nuž, s bohem buď. Hrst vzpomínek a díků k té rudé růži – a pak půjdem dál, zpět onou strání, peripatetiku, kdes v bílém dešti květů putoval, zpět v onen dům, kde ticho snů vždy znova se v jasně zvučnou mluvu promění. Co z tajemství, co bude z moci slova? Šept hrobu dýše: „Zbývá mlčení“.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

1567. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. MAGNETOVÁ HORA. (František Serafínský Procházka)
  2. Vzývání měsíce (Rudolf Medek)
  3. XI. Mou modlitbu slyš, (Karel Hlaváček)
  4. Ó tys můj Bůh, pro jehož velké Příští (Růžena Jesenská)
  5. POSLEDNÍ VĚŠTBA. (Jaroslav Vrchlický)
  6. O. Březinovi. (Sigismund Bouška)
  7. VĚČNÝ PLAMEN (František Gellner)
  8. Písně svatební. (Milan Fučík)
  9. PŘÍCHOD PROROKŮ. (Antonín Sova)
  10. Vězeň. (Otokar Březina)