VĚČNÝ PLAMEN

František Gellner

Toužebné vzdechy, přísahy, sliby, slzy a zoufalství na konec – rcete, kam lidstvo by přišlo, kdyby prožívalo vždy tutéž věc. Jel světem rytíř, krev z rány mu tekla, znak paní své nosil ve štítu. – Ne, nejste první, jež mi to řekla. Bez citu? Tak tedy bez citu. Neprosil boha a nectil krále, popíral všechno vesele. Poměrně nejpozději mu ale svitlo, že nejsou andělé. Náhradou za víru, za touhy prosté, které mu byly odňaty, mdlým světlem v duši vědomí roste lásky a života podstaty. Sen, skutečnost dějů žen krása nám říká nejenom tváří a postavou, i uměním švadlen a kloboučníka, ba i svou kadeří nepravou. V tmách noci, jež v prostoru hranice boří, v objetí tichém a znaveném se zjevuje věčný život, jak hoří klidným a ponurým plamenem.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

1467. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Ó tys můj Bůh, pro jehož velké Příští (Růžena Jesenská)
  2. PLOD POZNÁNÍ. (Zikmund Winter)
  3. CHLÉB (Xaver Dvořák)
  4. ITE! (Xaver Dvořák)
  5. PŘÍCHOD PROROKŮ. (Antonín Sova)
  6. KLÁŠTER UMĚNÍ. (Ladislav Linhart)
  7. ALBRECHT DÜRER APOKALYPSA (Jan Opolský)
  8. PŘÁTELSKÁ SONATA. (Antonín Sova)
  9. RADOST. (František Serafínský Procházka)
  10. ČERVEN. (František Taufer)