II Nad hrobem

Otokar Fischer

II
Nad hrobem
Na černou rakev házím k rudé růži tři vzpomínky svým „s bohem“ posledním: tu první mistru slov, tu druhou muži, tu třetí slovům nedosloveným. Tys dozrál, dorost, domluvil – a přeci: kdos v tobě šeptal jako ten, kdo ví, že bůh dlí v tichu a že lidské věci jsou křtěny nad pramenem tajemství. Nuž, s bohem buď. Hrst vzpomínek a díků k té rudé růži – a pak půjdem dál, zpět onou strání, peripatetiku, kdes v bílém dešti květů putoval, zpět v onen dům, kde ticho snů vždy znova se v jasně zvučnou mluvu promění. Co z tajemství, co bude z moci slova? Šept hrobu dýše: „Zbývá mlčení“.

Kniha Kruhy (1921)
Autor Otokar Fischer