Živá voda

Otokar Fischer

Živá voda
Zní píseň děvčat z pozdní senoseče, lip sladkým oddechem je nassát vzduch, šum bystrých vln tou tichou tůní teče, kde v západu se šíří kruh a kruh. A taj či tucha, jež se krajem vlní, to slovo životu: buď požehnán, co kypí v nás a co nám duše plní, ať čistý večer jen či věčna van, vše spojuje se v echo mnohohlasé, ne v temna cit, leč v zářnou jistotu: dík západům a dík buď jejich kráse, a bol nechť bolí, dík buď životu! A naše láska k šeru-li se chýlí, snad v nově vzňatý den se přemění, a nesmí-li se vrátit, co jsme žili, snad v život vyšší budem vtěleni, a to, co mlčky ve zrak se nám line, ať je to kouzlo večera či bůh, kdys rozvlní se po hladině jiné, až vplynem v živou vodu, kruh a kruh. 39