Živá voda

Otokar Fischer

Zní píseň děvčat z pozdní senoseče, lip sladkým oddechem je nassát vzduch, šum bystrých vln tou tichou tůní teče, kde v západu se šíří kruh a kruh. A taj či tucha, jež se krajem vlní, to slovo životu: buď požehnán, co kypí v nás a co nám duše plní, ať čistý večer jen či věčna van, vše spojuje se v echo mnohohlasé, ne v temna cit, leč v zářnou jistotu: dík západům a dík buď jejich kráse, a bol nechť bolí, dík buď životu! A naše láska k šeru-li se chýlí, snad v nově vzňatý den se přemění, a nesmí-li se vrátit, co jsme žili, snad v život vyšší budem vtěleni, a to, co mlčky ve zrak se nám line, ať je to kouzlo večera či bůh, kdys rozvlní se po hladině jiné, až vplynem v živou vodu, kruh a kruh.

Patří do shluku

chrpa, mák, klas, skřivan, jetel, srp, mez, cvrček, žito, koukol

333. báseň z celkových 384

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. KDYŽ PÍSEŇ MÍRU ZAZNÍ... (Josef Rosenzweig-Moir)
  2. POSLÁNÍ (Božena Benešová)
  3. List mrtvému. (František Taufer)
  4. Z pěšin a cest. (Růžena Jesenská)
  5. LETNÍ VEČER.*) (Svatopluk Čech)
  6. Dnes duší mojí... (Rudolf Richard Hofmeister)
  7. My spolu stáli... (Růžena Jesenská)
  8. Cvrček se pod naší stodolou chechtá, (Josef Holý)
  9. Kde jsou ty písně... (Růžena Jesenská)
  10. V moři květů. (Adolf Heyduk)