Živá voda
Zní píseň děvčat z pozdní senoseče,
lip sladkým oddechem je nassát vzduch,
šum bystrých vln tou tichou tůní teče,
kde v západu se šíří kruh a kruh.
A taj či tucha, jež se krajem vlní,
to slovo životu: buď požehnán,
co kypí v nás a co nám duše plní,
ať čistý večer jen či věčna van,
vše spojuje se v echo mnohohlasé,
ne v temna cit, leč v zářnou jistotu:
dík západům a dík buď jejich kráse,
a bol nechť bolí, dík buď životu!
A naše láska k šeru-li se chýlí,
snad v nově vzňatý den se přemění,
a nesmí-li se vrátit, co jsme žili,
snad v život vyšší budem vtěleni,
a to, co mlčky ve zrak se nám line,
ať je to kouzlo večera či bůh,
kdys rozvlní se po hladině jiné,
až vplynem v živou vodu, kruh a kruh.
39