My spolu stáli...

Růžena Jesenská

My spolu stáli – na rtech ani slova, a v srdcích všecko, co tam může být, když v slunci tryskne píseň skřivanova a zrak je nebem jiných zraků zpit. Že nemáme tak nikdy více státi, rci – je to možné ve dnech příštích, zlých? Proč skřivan, proč svou píseň pro nás krátí, ach, proč se kalí nebe zraků tvých? Ó, kdyby slov se zvonky rozvázaly, snad skřivan též by mlčet zapomněl, a zraky mé by zase nebem plály, a ty bys na kraj světa se mnou šel. Co slova jsou, že láska jako muka je oněmí, když na nich spočine, že spíše srdce v zakletí tom puká, než ústa řeknou slovo jediné.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

chrpa, mák, klas, skřivan, jetel, srp, mez, cvrček, žito, koukol

252. báseň z celkových 384

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NEOBEJMOUT? (Antonín Jaroslav Klose)
  2. POSLÁNÍ (Božena Benešová)
  3. Kde jsou ty písně... (Růžena Jesenská)
  4. Z pěšin a cest. (Růžena Jesenská)
  5. List mrtvému. (František Taufer)
  6. Dnes duší mojí... (Rudolf Richard Hofmeister)
  7. Živá voda (Otokar Fischer)
  8. V moři květů. (Adolf Heyduk)
  9. LETNÍ VEČER.*) (Svatopluk Čech)
  10. Osení. (František Táborský)