Pod horami

Otokar Fischer

Pod horami
Déšť zavoněl, jenž přijde. Kaštan svítí a louka večerem je prossáta. Zde břímě odhodiv, já chtěl bych sníti, jak potok čistě zní a nechvátá. Zde dobré bydlo je a lidé dobří. Jich řád se z pohádek a pověr stkal. Tam nahoře jsou skřítci v mhách a obři. Tam za mnou v městě hřích a svod a kal. Ach, města hemžením už duše mdlá je. Až příliš mnoho slov mi vyšlo z úst. Zde povlovně a pozdě život zraje: zde pomalu a mlčky chtěl bych růst. Ne přes jezy jen burácet a slapy: být potok, v němž se boží světlo stkví!... A nevinně jak dumám si tak, skrápí mne ležícího deštík májový. Ó vůně jara! Vodičko má! Vláho! Ty živá roso, cudně proudící! Též já jsem dítě májové, a blaho mne šlehá v tvář, mně stéká po líci. Též já jsem potok, bublající v lese, já, zmítaný a kalný, zlý a mdlý, též já jsem pramen, v němž se světlo třese a někdy – někdy! – bůh se zrcadlí. 10
Básně v knize Kruhy:
  1. Ztracená píseň
  2. Předčasná zima
  3. Sonáta
  4. Pod horami
  5. My
  6. My
  7. I Nad mrtvým
  8. II Nad hrobem
  9. Po Hamletu
  10. Cestou ze hřbitova
  11. Julie
  12. Desdemona
  13. Vánoce
  14. Na břehu
  15. Láska k ilusi
  16. Píseň
  17. Stesk
  18. Hořká píseň
  19. Román
  20. V těžké chvíli
  21. Píseň loučení
  22. Píseň smíření
  23. Píseň ozdravení
  24. V horách
  25. Scenerie
  26. Poutník
  27. Střed
  28. Živá voda
  29. Nevěrný věrný
  30. Cesta
  31. Tichá láska
  32. Píseň hvězd
  33. Sloky
  34. V temnu
  35. Člun
  36. Slovo