Ze dnů hlubokého míru

Otokar Fischer

A přijde chvíle, jež se bude ptát: Cos činil, aby zadržen byl pád – pád tvůj i lidstva, stud a katastrofa? Čím, vyjma tebou, zvučela tvá strofa, oč usilovals, o co vedl spor, kam pádils na voze svých metafor, cos odvracel a co jsi připravoval? Jak vždycky dřív, druh druha popravoval, ten zbude dojem z roku třicet tři. Diskusně tyjem z dneška na zítří, zde smyčka na krk autoru se váže, tam kritiku se vrchnostensky káže: „Nám tvůrcům služ a ne-li, tedy kuš!“ Tak škorpíme se dál jak věčné ženské a všichni vedeme jak jeden muž při černé kávě řeči kavárenské.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

kritik, napsat, autor, psát, čtenář, verš, honorář, přečíst, literát, nakladatel

412. báseň z celkových 821

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. „NAŠE DOBA“, DUBEN 1928 (Josef Svatopluk Machar)
  2. ZTRACENÉ ILLUSE. (Viktor Dyk)
  3. „NESMRTELNOST“. (Josef Svatopluk Machar)
  4. PŘI KAŽDÉM KROKU... (Josef Svatopluk Machar)
  5. Neštěstí v zahradě kvetoucích kaktusů. (Bohdan Kaminský)
  6. RADA LITERÁRNÍ. (Emanuel Čenkov)
  7. SVÁTOST (Xaver Dvořák)
  8. DEDIKAČNÍ. (Josef Svatopluk Machar)
  9. ŠEDIVÉ DNI. (Jaroslav Goll)
  10. OPATRNĚ. (Jaroslav Vrchlický)