VE CHVÍLI ZÁVISTI

Otokar Fischer

V mdlém dusnu chvil, kdy rovina mne láká, kdy vrchol, sok můj, vzrůstá nad oblaka, kdy hořknou rty a pod nohou se drolí prsť, na níž znaven zachytil se krok, ve zprahlé chvíli závisti, kdy bolí let krahujců a dravčí skok – já přece neklesám. Též já jsem jednou nad hloubkou zahleděl se nedohlednou v drůz křišťálových oko neměnné; v líc šlehán, modř já mrazivou jsem ssál, já viděl bez dechu, jak s temene prach sněžný v prázdné nekonečno vál.

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

876. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Srdce mi plápolá, zrak do kraje hroužím, (Josef Holý)
  2. VSTUP DO CHRÁMU (Xaver Dvořák)
  3. KOSA. (Karel Červinka)
  4. None (Louis Křikava)
  5. PÍSEŇ CVRČKA. (Petr Křička)
  6. None ( H. Uden)
  7. VŮNĚ. ( H. Uden)
  8. PODZIMNÍ NÁVŠTĚVA (Antonín Sova)
  9. NUDA. (Emanuel Čenkov)
  10. PRAELUDIUM. (Karel Červinka)