VE CHVÍLI ZÁVISTI

Otokar Fischer

VE CHVÍLI ZÁVISTI
V mdlém dusnu chvil, kdy rovina mne láká, kdy vrchol, sok můj, vzrůstá nad oblaka, kdy hořknou rty a pod nohou se drolí prsť, na níž znaven zachytil se krok, ve zprahlé chvíli závisti, kdy bolí let krahujců a dravčí skok – já přece neklesám. Též já jsem jednou nad hloubkou zahleděl se nedohlednou v drůz křišťálových oko neměnné; v líc šlehán, modř já mrazivou jsem ssál, já viděl bez dechu, jak s temene prach sněžný v prázdné nekonečno vál. 24
Básně v knize Ozářená okna:
  1. VEČER A DUŠE
  2. STROMY
  3. SEN
  4. ŽÁRLIVOST
  5. PSYCHE
  6. SOUCIT
  7. LABYRINT SVĚTA
  8. PROTEUS
  9. NA BŘEHU JEZERA
  10. VE CHVÍLI ZÁVISTI
  11. PÍSEŇ V PŘÍSTAVU
  12. PŮLNOČNÍ PŘÍLIV
  13. S PALUBY
  14. V CIZINĚ
  15. NA POMEZÍ
  16. V AMFITHEATRU
  17. NÁVRAT
  18. HEREC
  19. VĚČNÉ MLÁDÍ
  20. SRDCE SVĚTA
  21. KLETBA SLOV
  22. VÍM...
  23. ZLÉ SRDCE
  24. S BOHEM
  25. DOBROU NOC
  26. POZDRAV
  27. NAD ŘEKOU
  28. MASKA MRTVÉ
  29. VDĚČNOST
  30. NOC
  31. NA VÝŠINÁCH
  32. OTÁZKY
  33. Z HLUBIN
  34. OKAMŽIK VĚČNOSTI