NAD ŘEKOU

Otokar Fischer

NAD ŘEKOU
Třpyt, vůně zory, růže nerozkvetlá, květ poledne a plápol blankytu – ach, tolik lásky, tolik žáru světla, vše pohlceno hloubkou bez citu, a všechno, všechno marně: oběť jitra i večer, který čerstvou krví plá – Ty plyneš v dál, ó řeko mého nitra, ty chladná, krutá, neprozářená. Jsem v slunci, pevná zem, a do daleka zřím ztráceti se tebe, duši svou. Na chvíli chvil vždy svoji, břeh a řeka na věky věků sobě cizí jsou. 54
Básně v knize Ozářená okna:
  1. VEČER A DUŠE
  2. STROMY
  3. SEN
  4. ŽÁRLIVOST
  5. PSYCHE
  6. SOUCIT
  7. LABYRINT SVĚTA
  8. PROTEUS
  9. NA BŘEHU JEZERA
  10. VE CHVÍLI ZÁVISTI
  11. PÍSEŇ V PŘÍSTAVU
  12. PŮLNOČNÍ PŘÍLIV
  13. S PALUBY
  14. V CIZINĚ
  15. NA POMEZÍ
  16. V AMFITHEATRU
  17. NÁVRAT
  18. HEREC
  19. VĚČNÉ MLÁDÍ
  20. SRDCE SVĚTA
  21. KLETBA SLOV
  22. VÍM...
  23. ZLÉ SRDCE
  24. S BOHEM
  25. DOBROU NOC
  26. POZDRAV
  27. NAD ŘEKOU
  28. MASKA MRTVÉ
  29. VDĚČNOST
  30. NOC
  31. NA VÝŠINÁCH
  32. OTÁZKY
  33. Z HLUBIN
  34. OKAMŽIK VĚČNOSTI