MASKA MRTVÉ

Otokar Fischer

MASKA MRTVÉ
Nám, prostřed slastí všech, smrt plápolajíc šíří nad stolem života svůj chmurný šerojas, a zváben, pohled náš kol bledé lampy víří – Jen tvoje oko spí: ó slepá, prohlédlas? Ty, bludná v žití svém, dnes u cizinců doma, dřív zvědavá jak my, jež nyní mlčet smíš, nám ve zmámený zrak, nám v srdce nevidomá svou vlíbej záhadu – ty mrtvá, která víš – – 55