Šerem věků.

Vojtěch Pakosta

Já uzdu pustil oři fantasii, spěl šerem věků a zřel o závod, jak gygantů zde v těchto horách rod balvany horstva snáší na své šíji. Jak do pralesů, jež mu obzor kryjí, si ruky vzmachem volný klestí vchod, zastaví dlaní rozvodněný brod, a z tůní jezer sklonivše se pijí. Já viděl, jak tam ve hvozd zatemnělý, a veverkou se krčí ve stromech. Já poznal, proč teď člověk hrůzou žasne, zře vůkol vše tak velkolepé, krásné – a mravencem se cítí v horách těch.

Patří do shluku

jho, potupný, výheň, hřeb, děsný, okov, blasfemie, svíjet, děs, železný

560. báseň z celkových 719

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Přibitý pták. (Antonín Klášterský)
  2. 513. Cherub jeden na křídla mne schytna (Jan Kollár)
  3. Koruně sv. Václava. (Jaroslav Vrchlický)
  4. PSÁNO PO SNU, V NĚMŽ SE MI ZDÁLO, ŽE JSEM OSLEPL. (Antonín Klášterský)
  5. XL. Mezi horstva velikány (Jaroslav Vrchlický)
  6. Píseň zvonu na poplach. (Jaroslav Vrchlický)
  7. JÍZDOU MORAVSKÝM POLEM. (Jan Spáčil-Žeranovský)
  8. Per aspera... (Vojtěch Pakosta)
  9. 17. Cesta na hory. (Jan Slavomír Tomíček)
  10. Tři stíny. (Jaroslav Vrchlický)