Rodné zemi.

Vojtěch Pakosta

Rodné zemi.
O země, krví otců zavlažena, jíž hoře věky bylo údělem, zamyšlen zírám ve tvůj horstva lem, ó mučednice slavná, nezmožena! Tys ona statná Makabejská žena, jíž ve tvář hledět bylo mukám všem, a s Matkou Páně stojíc pod křížem, jsi neklesnula, hořem usoužena... Bolestí, útrap vidím celé moře – vidím, jak v boji bratra vraždí brat, jak tebe vlekou v dlouhých věků hoře. Jak vlastní děti tobě srdce střebou, trhají s tebe jasný slávy šat – – cítím tvé hoře, truchlím, pláči s tebou. 25

Kniha Listy a květy (1884)
Autor Vojtěch Pakosta