Nad Rizenburkem.

Vojtěch Pakosta

Nad Rizenburkem.
Zřím české reky – palcát ve pravici, zřím, jak tu zemi barví vřelá krev – jak zraky planou a jak bouře řev hřmí vzduchem: „Kdo jste boží bojovníci!“ Zřím nájezdníky prchat za hranici, jež hromem zděsil českých reků zpěv; a vzduchem září rudá korouhev, jak nad vítězstvím radosť reků v líci. Ó běda, že to drahé otců věno, vždy jenom krví bylo vykoupeno – nad Rizenburkem stoje rozjímám. Proč být tak musí? – Děje mlčí, neví – a básník žádný zpěvem nevyjeví – nezjevím také – já se též jen ptám. 33

Kniha Listy a květy (1884)
Autor Vojtěch Pakosta