Horská idylla.

Vojtěch Pakosta

Tam vrch, co vroubí bílých březin lemy, a v dálku hvozd se táhne přihnědlý, panenkou bílou čisté obydlí, myslivny horské skryto za větvemi. Pod večer otci – s puškou, s koroptvemi, v ústrety hošík s dívkou vyběhli... „Vy písklata, vy! – stanuv pod jedlí, by zceloval je, sklání se k nim k zemi. Též mladá žínka kvapí ze stavení, závodíc s dětmi v milém švítoření, i ohař v štěstí béře podílu. Rodinné štěstí zakmitlo se očím... až jednou budu chtít psát idyllu – k myslivně této pohorské se ztočím.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

jelen, lovec, paroh, laň, srna, pytlák, srnec, myslivec, lovčí, zvěř

18. báseň z celkových 452

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Hoj, veselo... (Josef Kalus)
  2. báseň bez názvu (Antal Stašek)
  3. Jaromír a Vršovci. (Jan z Hvězdy)
  4. PŘED SVATÝM JANEM. (Josef Václav Sládek)
  5. VLADIMÍR. (Ferdinand Tomek)
  6. XXX. Dušičky. (František Serafínský Procházka)
  7. Horský potok. (František Táborský)
  8. Pěkný dar. (Adolf Heyduk)
  9. Lesní zátiší. (Emanuel z Čenkova)
  10. Pytlák. (Rudolf Pokorný)