XXX. Dušičky.

František Serafínský Procházka

„Na pasece po jahodí, pane hrabě, laňka chodí. Mladá laňka hnědooká chodí tam pit do potoka.“ „Je-li laňka celá bílá, mohla by být moje milá.“ „Bílé hrdlo jako šatka, bude u ní chvíle sladká.“ Byla laňka celá bílá, uběhnouti nestačila. Prstýnkem ji chytil daným, šátkem pěkně vyšívaným, slovem sladce vyvzdychaným. Není laň, co chytil včera, ale šafářova dcera... Javor šeptá nad bařinou: „– pan hrabě už honí jinou, co jsi to jen udělala, že jsi se mu chytit dala! Rodného ty máš-li bratka, pomsta za tě bude sladká. Máš-li sestru, buď jí radou, ať nezhubí duši mladou –“ Bubliny jak plaskly v tůni: „– Máš-li matku, zaplač u ní.“ „Nemám sestry, nemám bratka, dávno v hrobě leží matka. Milého mám v dálce temné, až se vrátí, prokleje mne.“ Zavzdychala, zaplakala, tůň se blíže zablýskala, rozhoupla se, hned zas hladká: „Tam buď, duše nekřtěňátka.“ S mámou vše se zatočilo, světýlko z vod vyskočilo, třaslavě se zamodralo, horou lesem zavolalo: „Kdo mne bude kolíbati, kdo mne bude celovati, kdo se bude modlit za mne, když i máma proklela mne?“ – Kde se cesta k polím stáčí, světýlko se z tůně vláčí: „Ach, matičko, zima je mně, ach, matičko, zahřejte mě!“ S Pánembohem – ruce spjala, třikráte se požehnala, za světýlkem zpět se dala. – – Dušičky dvě z jedné byly, z černé vody proskočily, jako sestry byly obě, půjdou tátu hledat sobě.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

jelen, lovec, paroh, laň, srna, pytlák, srnec, myslivec, lovčí, zvěř

201. báseň z celkových 452

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Lesní růže. (Alois Škampa)
  2. Horská idylla. (Vojtěch Pakosta)
  3. PŘED SVATÝM JANEM. (Josef Václav Sládek)
  4. XLVII. Nad horami jedva pučí (František Ladislav Čelakovský)
  5. VLADIMÍR. (Ferdinand Tomek)
  6. Pěkný dar. (Adolf Heyduk)
  7. Svatá studánka. (Eliška Krásnohorská)
  8. Hoj, veselo... (Josef Kalus)
  9. Býk. (Josef Jaroslav Langer)
  10. LX. „Těsno jest mi v hradě – takto praví (František Jaroslav Kamenický)