4. Bělounká, vábivá,

Vojtěch Pakosta

4.
Bělounká, vábivá, Bělounká, vábivá,
 libě se usmívá pěšinka vedle lesa. Slzičky po kraji tajně si šeptají pohádku o dívence: Že je sem zasila, kdy se zde loučila s junákem při odchodu. Co zmizel v dálavě, slziček ve trávě přibývá vedle lesa. Sem denně chodívá, do dálky hledívá ubohá dívka bledá! Jdu smutně lesem dál, vím už kdo ušlapal – pěšinku vedle lesa. 8

Kniha Růže a ostny (1890)
Autor Vojtěch Pakosta