15. Lesní květy, lesní květy,

Vojtěch Pakosta

15.
Lesní květy, lesní květy, Lesní květy, lesní květy,
 plny kouzla, lahody; milé, jaré, usmívavé, volné děti přírody! Lesní květy, lesní květy! Kdo vás sázel, kdo vás sil – Či vás přes noc vypěstily bílé ruce lesních vil?... Lesní květy, lesní květy! Za klobouk kdy zatkne vás sobě bodrý junák veský, srdce hárá, v očích jas. Lesní květy, lesní květy! Připne-li vás ke hrudi dívka, luzné jaro lásky v ňadrech jí se probudí. Lesní květy, lesní květy, volny, jak ten vánku dech. U vás duch můj blažen snívá o volnosti zlatých dnech! 19

Kniha Růže a ostny (1890)
Autor Vojtěch Pakosta