Visio.

Vojtěch Pakosta

Visio.
Řev lvů a tygrů, zpěvy cherubínů z mlh věků dávných v sluch mi dorážely; tu davy příšer, a tam zástup skvělý – červánky ranní vedle noci stínů. Chechtotem ďasů, zpěvy k Boha Synu podzemních chodeb duněl prostor ztmělý... Já hleděl, žasnul, volal rozechvělý: „Bdím, Bože dobrý, sním snad, či juž hynu?..hynu?...“ V tom věků dávných rozlétly se brány. A jako sluncem k zemi těžké mraky, mně záhad s očí těžké spadly blány: Obzor se nachem v moře krve nítí, já k zemi sklesnul, rukou zastřel zraky – – Já ďábly viděl s Bohem zápasiti! 33

Kniha Růže a ostny (1890)
Autor Vojtěch Pakosta