Nero.

Vojtěch Pakosta

Svým duchem dravec, v srdci chlipnosť feny opuchlý Nero po zábavě práhne; a psem se vztěká, neb kam ruku vztáhne, na dno číše chtíčů vyprázdněny. Krev lidská, víno, hry a vilné ženy... jak hříčky muži z doby dětství drahné, aj nový pohár sobě k ústům nahne: Křesťany sady chci mít osvětleny!“ Nuž, palte!“ křičí stoje u arkýře. A kdy zřel starce, ženy k trámcům spiaté, oblité smolou, zachechtal se. – Zvíře! Však zlostí bledne, nebo jásot z davů k němu letí přes hlučící vřavu: Pro Tebe, Kriste, a Tvé jméno svaté!“

Patří do shluku

caesar, cirk, aren, nero, barbar, césar, neron, kapitol, cirkus, aréna

27. báseň z celkových 318

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SMRT SV. PAVLA. (Xaver Dvořák)
  2. MORITURI TE SALUTANT, CAESAR! (Jaroslav Goll)
  3. Petrus Diaconus. (Stanislav Kostka Neumann)
  4. Jesuita. (Josef Uhlíř)
  5. Pro klid své duše (František Gellner)
  6. None (Antal Stašek)
  7. SEN (Otokar Fischer)
  8. Zola. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Balvan. (Jaroslav Vrchlický)
  10. V. Nero. (Augustin Eugen Mužík)