Z lásky.

Vojtěch Pakosta

Z lásky.
„Ó pojďte, požehnaní Otce mého, vy svědci pravdy, krví zbrocení, ať v laury ruka moje promění vám hloží bolné čela krvavého! Vy, jižto z lásky kříže golgotského jste za mnou tíži nesli znaveni, v mou náruč spějte, kde se nezpění zášť lidská vlnou moře zbouřeného!...“ Tak v řady křížů v trýzni děsné muky, co dravcem trhá blahé žití svazky, nebeskou hudbou zněly sladké zvuky. „Té slasti nebe“ – rtové promluvili, „ó díky, Pane, my již okusili – Máť nebe v duši ten, kdo trpí z lásky!...“ 43

Kniha Růže a ostny (1890)
Autor Vojtěch Pakosta