Za přesvědčení.

Vojtěch Pakosta

Za přesvědčení.
To není dítě pěvcův obraznosti, že rolník kdysi veda pluh svůj polem, nad brázdou stanul s utajeným bolem, an z půdy otců lidské vyryl kosti. Ó pole rudé, pole minulosti, jak drahocenné jsi ty setby rolem! Kdy rozhledne se zrak v tvých líchách kolem, s bolestí radosť v srdci mém se hostí. Vidím je, vidím – bezčetné ty davy – v tvých pláních kráčí s rudou palmou slávy, ti reci slavní, svatí, stříbroskvělí!... „Za přesvědčení!“ čtu jim v zraku, v líci, dnes, jako druhdy v náruč smrti spěli, ať na areně, nebo na hranici. 48

Kniha Růže a ostny (1890)
Autor Vojtěch Pakosta