Jarní.

Vojtěch Pakosta

Jarní.
Skřivánků prvních slyším hlas, zřím v luhu očka sedmikrás a lístku křovin na sněti již opět těsno v poupěti. – Ó jara čas, ó blaha čas! Zpomínek pln a vážných dum, zní v sluch mi známý bystřin šum, a hudbou vánků lahodnou, pne mysl peruť svobodnou – vstříc radosti, vstříc blahým snům! A jak to jaro na luzích, plá jara kouzlo v ňádrech mých – a květy, jež chtěl zničit mráz, se v duši moji vrací zas – v hruď slunce lásky, na rty smích!... 57

Kniha Růže a ostny (1890)
Autor Vojtěch Pakosta