I.

Vojtěch Pakosta

I.
V Bodamských břehů zachmuřené stěny vln rozpěněných příboj vztekle pral: o vládu živel se živlem se rval – a slinou k nohám stříkaly mně pěny. Jak na laň štvanou kdy se vrhnou feny, v bok vlnám vítr spáry zatínal – a na bastillách nedozírných skal prapory mračen v smutek rozvěšeny. Na blízku v staré, opuštěné věži, jak v chmurném klášteře kdy žalmy kněží ponuře pějí, vichry zakvílely... Ó,Ó hroznější mou duší táhly bouře: válečný hlomoz, výhně, sloupy kouře, jež od těch břehů vlasť mou rozechvěly... 67

Kniha Růže a ostny (1890)
Autor Vojtěch Pakosta