Svatá Dorothea.

Vojtěch Pakosta

Meč kat už třímal Urychlila chůzi(J5f) jak ženichu by spěla do náručí(J5f) Přes luhy sněžné mrazný vítr skučí(J5f) lid vzdychá pláče tuše smrti hrůzy(J5f) S úsměvem hledíc v zasmušilá lada(J5f) Ó patřte vece mučednice mladá(J5f) jak naše země nevlídná a pustá(J5f) Ó jak se těším že má noha spěje(J5f) v ty kraje věčné kde se jaro směje(J5f) van libodechý věčně v skráně vane(J5f) lilije sněžná s vonnou růží plane(J5f) a hložím cesta žití nezarůstá(J5f) Panenko něžná prosím za kytičku(J5f) z tvých rajských sadů pase zraky v líčku(J5f) Teofil rhetor posměšně jí vece(J5f) Košíček jablek libo li z těch stromů(J5f) mně z elesia račiž přidat k tomu(J5f) Tak skromné prosby neoslyšíš přece(J5f) A Dorothea hlasem přelahodným(J5f) k jinochu praví Dar ten pošlu tobě(J5f) ó jen se přičiň státi se ho hodným(J5f) A od modlitby po kratinké době(J5f) když vstala vidí hocha spanilého(J5f) an v ruce uzlík drží sněhobílý(J5f) jí k líci jasné pokorně se chýlí(J5f) Zde dárek nesu od ženicha tvého(J5f) Pohledla k nebi Ó kdož zbádá poví(J5f) ký pocit blaha slova v ústa vkládal(J5f) k Teofilu pospěš rhetorovi(J5f) že dárek sýlám o který mne žádal(J5f) Meč zářný blýsknul něžná hlava sklesla(J5f) však zářnější se k nebi duše vznesla(J5f) Ve společnosti rozmařilých druhů(J5f) Teofil vtipů rolničkami zvoní(J5f) Co chvíle čekám jak mi půjdou k duhu(J5f) jablíčka rajská a jak růže voní(J5f) z niv elisejských jež mně roztomilá(J5f) ústečka dívčí poslat přislíbila(J5f) Ó nesmějte se Snad se kdesi v mraku(J5f) můj dárek zpozdil aneb bouře vina(J5f) že viseti mi zůstal na oblaku(J5f) V tom chlapec vešel Teofilu kyna(J5f) podává stranou uzlík sněhobílý(J5f) Tři jablíčka v něm a tři růže byly(J5f) Na krásných plodech libodechém kvítí(J5f) nemůže rhetor smyslů nasytiti(J5f) Jak divotvornou by jej táhly mocí(J5f) je líbá o nich za dne přemýšlí(J5m) a v snění luzném k nim se vine v noci(J5f) Té vlasti prahnu kde ty plody zrají(J5f) užaslých druhů bujné hlasy tiší(J5f) Teofil křesťan Caesarea slyší(J5f) Jsem křesťan svědčí kdy se soudci ptají(J5f) a brzy cestou sněžné přes závěje(J5f) do vlasti kde tak čarné plody pučí(J5f) jak Dorothea v hlučném davu spěje(J5f) by dárkyni své padl do náručí(J5f)

Patří do shluku

jablíčko, jablko, jeníček, jabloňka, stromeček, oříšek, hubička, stromek, babička, janeček

70. báseň z celkových 264

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. MÁJOVÁ NOC. (František Táborský)
  2. HRDINA. (Josef Václav Sládek)
  3. ŠPIČKY. (Jaroslav Vrchlický)
  4. STARÝ DOJEM (Viktor Dyk)
  5. Jar. Kvapilovi (Josef Svatopluk Machar)
  6. TOPOLE. (František Táborský)
  7. Vlaštovky. II. (Růžena Jesenská)
  8. Z Arkadie. (Alois Gallat)
  9. Večerní slunko. (Josef František Karas)
  10. STESK. (Herma Pilbauerová)